TEN
Tep ticha v duši jemně zpívá,
jím dýchá,
Jím mne rozechvívá.
JÍM rozpadám se neznalostí,
JÍM cítím tíhu laskavosti.
JÍM dotek bolest táhle stírá.
ON s láskou víru otevírá.
Tak z nesnů spánkem do bdělosti
on vane,
On je nesmírností,
ON odpovídá aniž ptáš se,
ON vidí, kam ty nedíváš se.
ON - hloubkou temna němě duní,
TEN, který spícím je i není.
Autor: Veron
